neděle 4. května 2014

Už ne!!!

Dneska velmi krátký příspěvek. Myslím, že tyhle dvě fotky mluví za všechno:

4. května, 13:00, Tokoinranta, teplota 12°c, polojasno, bezvětří:


4. května, 15:25, Läntinen papinkatu (pohled od nás z okna), teplota 4°c, zataženo, déšť, sníh, kroupy, vichr:


sobota 3. května 2014

Vappu, vappen, první máj

Minulý týden mi došlo, že jsem ještě za svoje tři finské roky ani jednou nebyla ve Finsku na Vappu - tedy poslední duben a první květen. Letos to vyšlo tak, že jsme byli doma v Helsinkách a já jsem postupně zjistila, že vlastně o téhle tradici nic moc nevím.


Společensky finsky uznávaný protokol je, že 30. dubna je party a prvního května se jde do parku, pije se šampaňský, jedí se koblihy a různé jiné pochutiny. Všichni mají na hlavách bílé námořnické čapky, které jsou tradičním doplňkem maturantů ve Finsku. Staří, mladí, všichni jí včera měli na hlavě. Je to totiž svátek studentů. A ačkoliv bylo počasí pod psa, vappu je vappu a piknik se na druhého května odložit nedá.
metrilaku = metr dlouhý bonbón
Základ je jít do obchodu brzo, protože se všude zavírá již 30.4. v 6 večer. Na prvního máje vše striktně zavřeno. Nemoct jít nakupovat, je občas dobrá věc. Bylo fajn se procházet nákupními ulicemi, které nebyly plné kvůli obchodům, nýbrž kvůli svátku. A tradiční piknik v parku se mi taky líbil. To, že si Finové nedělali nic z totálně aprílového počasí, bylo taky fajn. Dokonce byla v parku převozná sauna a chlazení kde jinde než v moři:




Vedle slavících lidí jsme narazili i na menší demonstraci proti kapitalistům:


Na závěr naší prvomájové procházky jsme potkali Tarju Halonen (bývalá finská prezidentka) a pak jsme narazili na asi jedinou rozkvetlou jabloň v celých Helsinkách :-)

čtvrtek 1. května 2014

Kodaň

O víkendu jsme byli se školou na exkurzi v Kodani v rámci předmětu Kulturforskning - en demonstrationskurs. Do češtiny bych to volně přeložila jako Zkoumání kultury v praktických ukázkách. Celý kurz probíhal tak, že jsme byli místo v učebně venku na místech, na která se třeba tak často v rámci školní výuky nechodí - byli jsme na hřbitově, procházeli se Helsinkami, hledali sochy, o kterých nikdo nic neví a koukali se na domy známé i neznámé z různých úhlů pohledu, zevnitř i zvenku. Zajímavý kurz, který má jako třešničku na dortu exkurzi. Původně se mělo jet do Stockholmu, ale nakonec jsme jeli do Kodaně. Jako ještě větší třešničku na dortu musím zmínit, že univerzita nám to celé platila, což ani tady ve Finsku není běžná praxe.


Vyšlo nám nádherné počasí, všechno kvetlo a když nekvetlo, tak zářilo svěže zeleně, člověk by si přál mít jednu z těch lodí na nějakém tom kanále. Zajímavé je, že jak možná my v Česku občas házíme všechny seveřany tak trochu do jednoho pytle, tak na to tady pozor. Finové v Kodani vypadají jak když přijedou Češi do Kodaně s přístupem, že všechno je o trochu lepší, lidi se víc usmívají, stromy jsou zelenější, akorát je tu hrozně draho. Mě to bavilo sledovat, že i Finové obdivují Dánsko jako tak trochu o dost lepší místo než Finsko. 

Exkurze byla samozřejmě skvělá i tím, že jsme měli dva učitele, historiky, průvodce, kteří nám naplánovali zajímavý a vyčerpávající mix míst, muzeí a v neposlední řadě dvě večere v restauraci. A teď už jen pár fotek.
















To byla naše Kodaň, teď mi zbývá o ní napsat pět stránek a nebo vytvořit nějaký vizuální cestovní deník. Asi využiju toho, že máme jednou za rok možnost místo psaní lepit, stříhat a vytvářet a udělám nějakou koláž. 

Dneska je prvního máje a tady ve Finsku je to den studentstva, pije se sekt, jedí se koblihy a taky jiné zajímavosti. Jdeme teď na procházku a jsem zvědavá, na co narazíme, dám pak vědět. Je to totiž poprvé, co jsem na prvního května ve Finsku. 

čtvrtek 24. dubna 2014

Letem mým finským světem

Poslední dva týdny se nesly ve znamená Velikonoc, vytržené osmičky a neuvěřitelného příchodu jara. Ze všeho mám radost a vše jsem prožívala naplno. Nejdřív se stalo to, že mi před dvěma týdny vypršela legitka (pro brňáky šalinkarta, pro Finy matkakortti) a já se rozhodla vzkřísit kolo (přesněji řečeno jsem pověřila Sima, aby ho nafoukl). Sice bylo před dvěma týdny ještě pořád na kabát, šálu a kulicha, ale začala jsem jezdit a najednou se dostavilo jaro.

Pak jsem šla na trhání osmičky, to bylo překvapivě rychlé a bez problémů, navzdory strachu z infekce a dlouhého hojení. Četla jsem asi moc diskuzí na internetu. Nicméně jsem se rozhodla, že svoje zuby dám natolik do pořádku, že za dva týdny jdu na vytržení druhé hodní osmičky...no a pak už jen jedna dolní, ale to nechám asi na podzim.

Po trhání jsem se hodila den marod ve škole a minulý čtvrtek jsme vyrazili na Velikonoce do Imatry. A tam se to stalo - jaro přišlo! Ze dne na den, najednou 15 stupňů a slunečno, navíc se dny teď prodlužují takovou rychlostí, že ještě v devět večer je světlo. Takže paráda, teď už jen čekám, až se vše zazelená. V pátek byl svátek a my jsme jeli za babičkou (která je úžasná a pěstuje chilly papričky), jedli, pili a saunovali.

V sobotu jsme dostali na zodpovědnost postavit hliníkový skleník. Brnkačka, mysleli jsme si... Že to bude trvat od 9 ráno do 9 večer, nás celkem překvapilo. Naučila jsem se zase nové finské nadávky, vypila jsem u toho několik piv, udělala asi 1000 dřepů, zašroubovala asi 300 vrutů, poškrábala jsem se od plexiskla a skoro se naučila čínsky. No ale výsledek stojí za to! Všechny části k sobě přes obrovskou nedůvěru všech zúčastněných pasovaly a nakonec je to docela pěkný skleník, na který jsem právem pyšná. Rada na závěr: pokud se chystáte stavět skleník, vždy se koukněte, jestli je k němu srozumitelný návod! Ušetří vám to několik hodin zapeklitého luštění klikyháků a obrázků velikosti hlavičky od špendlíku :-)

Aby toho nebylo málo, tak škola je skoro u konce a my letíme zítra se třídou na víkendovou exkurzi do Kodaně. Takže já jdu balit. Pěkný zbytek týdne, pěkný víkend a já sem pak určitě hodím nějaké dánské poznatky.

Vajíčka barvená v cibuli měla ohromný úspěch.

babička a budoucí papričky

skleník ve stavební fázi

Oliver se orientuje podle slunce

Skleník téměř hotov

klasika




sobota 12. dubna 2014

Trochu kultury

Po dlouhé době si začínám připadat zase trochu jak v Brně. Totiž školy je o poznání méně. S tím, jak se blíží konec školního roku, se také dají úkoly spočítat na prstech jedné ruky, a tak je čas trochu i na jiné aktivity. Vydali jsme se totiž (opět se školou) do divadla a to hned dvakrát. Jsem ráda, že švédsky mluvící Finové jsou tak kulturní. Hodně chodí hlavně do divadel, což znamená, že švédských divadel je po Helsinkách hned několik. To největší a nejdůležitější je Svenska Teater, které svojí polohou skoro předčí finské národní divadlo.

My jsme ale byli minulý týden v divadle Viirus, které mi pro změnu připomnělo divadlo od damu Disk, takže jsem zavzpomínala na svoje gymnaziální léta a nechala se ohromit naprosto dokonalou choreografií a scénografií divadla Viirus, což je taková helsinská alternativa. Dneska jsme byli na takzvaném Spex (od slova spectacle), což je koncept ze Švédska a je to studentské komické divadlo, ale dost profesionálně působící. Zvláštností je tradice, že si publikum může přinést svoje bublinky (skumpa) a popíjet při hře. Další věc, co se smí, je přerušovat hru tím, že člověk volá na herce různé pokyny. Například se dá zařvat "omstart", což znamená začít znovu a většinou se to řve, když se souboru povede něco opravdu vtipného, na řadu pak přichází improvizace.

Žít kulturně je opravdu fajn, zvlášť když člověk tu kulturu navíc studuje. A navíc jsem dneska do divadla jela na kole a ujela 15 kilometrů a zase jsem si začala uvědomovat, jak jsou v Helsinkách super cyklistické stezky. Ale o tom zas příště. Pěkný zbytek víkendu!


pondělí 7. dubna 2014

Na slovenské ambasádě

Dneska jsem se zcela neplánovaně dostala na slovenskou ambasádu, kde se konal odpolední dýchánek pro česko-slovenské studenty v Helsinkách. Sešlo se tam asi 20 lidí, převážná část studentů, kteří jsou ve Finsku jako erasmáci na semestr nebo dva. Bylo to příjemné setkání s českým a slovenským velvyslancem v krásné budově v Kulosaari. Diskutovalo se vše možné ohledně Finska, hlavně vzdělávací systém, který tu všichni testují v rámci výměnných pobytů. Většina lidí z je Finska nadšená, ale i kritické hlasy se našly (hlavně psaní esejů ve škole není mezi Čecho-Slováky moc oblíbené :-). Rozhodně zajímavá zkušenost. Konec hlášení. Dobrou noc!




středa 2. dubna 2014

O jídle, chia semínkách a cukru

Ve Finsku je podle mého názoru jednoduché stravovat se zdravě. Chodit do univerzitní jídelny je jedna věc - ke každému jídlu hora salátu, na výběr vždy vegetariánské a většinou i veganské jídlo, velmi často na výběr ryba. Základní stavební kámen finského stravování je tmavý žitný chleba. V obchodech jsou ho metrové regály, zatímco když chce člověk nějakou bílou bagetu či veku, je odkázán na menší výběr a vyšší ceny. Já jsem se situací naprosto spokojená, čím dál tím víc sahám po stoprocentně žitném, celozrném chlebu, který mi po nejednom ochutnávání různých jiných chlebů, chutná úplně nejvíc.

Co mi ale kazí moje snahy je cukr, který si můj mozek žádá, když trávím 8 a víc hodin denně ve škole. Snažím se nahrazovat čokoládu a jiné sladkosti banány, tvarohem, ořechy. Jenže například ořechy jsou ve Finsku oproti čokoládě celkem nákladná záležitost a prostě dost často mám na čokoládu fakt velkou chuť, takže se zase tak moc neomezuji :-)

No ale zdravý sladkosti jsou fajn. Dneska jsem chytila kreativního ducha a pustila jsem se do improvizovaných sušenek. Když jsem míchala těsto, trochu jsem se bála, nepoužila jsem totiž žádný recept. Takovou kombinaci, kterou jsem si vymyslela, bych asi v žádném receptu nenašla. Smíchala jsem tohle: velkou nastrouhanou mrkev, hrnek ovesno-žitno-ječmeno-pšeničných vloček, hrst chia semínek a slunečnicových semínek, hrst špaldové mouky, vodu, olivový olej, jedno vejce, hrst hnědého cukru, půlku hořké čokolády nasekané na kousky. Těsto vypadalo dost divně a lepivě, tak jsem ho jen rychle promíchala a bojovně z něj udělala placičky, které jsem pak upekla v troubě na 170 stupňů asi 20 minut.

Výsledek mě kupodivu velmi mile překvapil a ještě milejší bylo, když sušenky chutnaly i Simovi. Musím takovéhle věci podnikat častěji a výrobky si brát do školy na svačinu. V rámci sušenkovo-chia nadšení jsem vygůglila tyhle recepty, které hodlám vyzkoušet a třeba i Vám dodají inspiraci k tomu zkusit trochu něco jiného.

Chia Oatmeal Breakfast Cookies

Chia Seed Crispbread Crackers

Baked Eggplant Sandwiches

Nakonec fotka mých sušenek před pečením a po pečení (plný plech jsem nestihla vyfotit, ochutnávání bylo přednější).