Trochu jsem to tu zanedbala, dneska to tu otevřu a vidím, že poslední článek je z 8. března. No, dneska je osmnáctého dubna a já sedím v Brně, ve své garsonce, a přemýšlím, jak je asi ve Finsku, a jak to tak udělat, abych se tam zas co nejdřív vrátila. Jenže i v Brně mám svůj domov, který nejde jen tak zapomenout a vynechat.
A co se stalo moje poslední týdny ve Finsku? Mám to všechno trochu v mlze, ačkoliv celý březen svítilo sluníčko, což bylo docela k neuvěření po abnormálně tmavé a zachumelené zimě. Možná to taky zapříčinilo, že jsem se snažila nesedět u počítače a chodit co nejvíc ven, protože slunce po třech měsících tmy bylo omamující. Vím, že s procházkama po moři už jsem se tu chlubila několikrát, ale tahle byla jedinečná. Led jak sklo, slunce pálilo, lidi bruslili. Opravdu zvláštní pocit.
V práci to byl snad nejvytíženější měsíc, na druhou stranu taky nejúspěšnější a najednou jsem si po půl roce začala připadat, že tam mám svoje místo, že vím, co dělat a vím, jak to dělat. Zrovna se mi ani končit nechtělo. Ostatní mi to dávali najevo s tím, jak se blížily Velikonoce a tím pádem i konec mé praxe. Například jsme s dalším praktikantem Kayode organizovali tak trochu art-multikulturní workshop, při kterém deváťáci vyráběli plakáty s multikulturní a protiracistickou tematikou...dvakrát skupina po 30ti puberťácích a my jsme to zvládli! Nebo jsme pořádali diskuzní večer na téma africké integrace ve Finsku, na který přišlo spousta lidí a trval tři hodiny, protože se lidi tak rozpovídali, že to nešlo utnout :) Poslední týden mě moje kolegyně pozvaly na večeři do super restaurace, měla jsem obří rybu a dostala krásný dárky, všichni mi děkovali a prosili, ať se na podzim vrátím. Pokud mi zaplatí, tak s největší radostí :) Stáž ve Finsku pro byla fakt jedna z nejlepších, nejdůležitějších a nejpřínosnějších věcí, co jsem kdy za svoje léta podnikla. Takže doporučuju všem...Erasmus placement, vyražte do světa a vyáhněte ze školy, co můžete (a kolik můžete, je to totiž celkem dost!), i když se to někdy tváří, že to nejde!
Po všech pracovních povinnostech jsme se Simem vyrazili do Imatry, kde jsme si užili zaslouženě lenošivé Velikonoce. Ve Finsku se Velikonoce zas tak moc neprožívají, ale měli jsme pár tradičních jídel jako jehněčí a taky spoustu čokoládových vajec. V Imatře je to vždycky fajn. Kočky, golf na wii, sauna, víno, jídlo, čtení a pohoda.
Teď se hlavně věnuju psaní přihlášky na univerzitu v Helsinkách a švédského magistra tam. Taky mě baví, že je najednou 20 stupňů a v hlavě spoustu plánů na léto a podobně. Díky, že jste sledovali moje finské zážitky tenhle půlrok. Já doufám, že to nebyly poslední články, i když jsem teď na nějakou dobu v Čechách. Pokud ale všechno dobře vyjde, tak mě zas od září čeká Finsko tentokrát na dva roky!
Pěkné jaro přeju :)
A co se stalo moje poslední týdny ve Finsku? Mám to všechno trochu v mlze, ačkoliv celý březen svítilo sluníčko, což bylo docela k neuvěření po abnormálně tmavé a zachumelené zimě. Možná to taky zapříčinilo, že jsem se snažila nesedět u počítače a chodit co nejvíc ven, protože slunce po třech měsících tmy bylo omamující. Vím, že s procházkama po moři už jsem se tu chlubila několikrát, ale tahle byla jedinečná. Led jak sklo, slunce pálilo, lidi bruslili. Opravdu zvláštní pocit.
V práci to byl snad nejvytíženější měsíc, na druhou stranu taky nejúspěšnější a najednou jsem si po půl roce začala připadat, že tam mám svoje místo, že vím, co dělat a vím, jak to dělat. Zrovna se mi ani končit nechtělo. Ostatní mi to dávali najevo s tím, jak se blížily Velikonoce a tím pádem i konec mé praxe. Například jsme s dalším praktikantem Kayode organizovali tak trochu art-multikulturní workshop, při kterém deváťáci vyráběli plakáty s multikulturní a protiracistickou tematikou...dvakrát skupina po 30ti puberťácích a my jsme to zvládli! Nebo jsme pořádali diskuzní večer na téma africké integrace ve Finsku, na který přišlo spousta lidí a trval tři hodiny, protože se lidi tak rozpovídali, že to nešlo utnout :) Poslední týden mě moje kolegyně pozvaly na večeři do super restaurace, měla jsem obří rybu a dostala krásný dárky, všichni mi děkovali a prosili, ať se na podzim vrátím. Pokud mi zaplatí, tak s největší radostí :) Stáž ve Finsku pro byla fakt jedna z nejlepších, nejdůležitějších a nejpřínosnějších věcí, co jsem kdy za svoje léta podnikla. Takže doporučuju všem...Erasmus placement, vyražte do světa a vyáhněte ze školy, co můžete (a kolik můžete, je to totiž celkem dost!), i když se to někdy tváří, že to nejde!
 |
| Jenny, Anna, Minna, Já a Kayode. Fotila Liselott. Moji nejvěrnější kolegové :) |
Po všech pracovních povinnostech jsme se Simem vyrazili do Imatry, kde jsme si užili zaslouženě lenošivé Velikonoce. Ve Finsku se Velikonoce zas tak moc neprožívají, ale měli jsme pár tradičních jídel jako jehněčí a taky spoustu čokoládových vajec. V Imatře je to vždycky fajn. Kočky, golf na wii, sauna, víno, jídlo, čtení a pohoda.
 |
| Oliver spí |
Teď se hlavně věnuju psaní přihlášky na univerzitu v Helsinkách a švédského magistra tam. Taky mě baví, že je najednou 20 stupňů a v hlavě spoustu plánů na léto a podobně. Díky, že jste sledovali moje finské zážitky tenhle půlrok. Já doufám, že to nebyly poslední články, i když jsem teď na nějakou dobu v Čechách. Pokud ale všechno dobře vyjde, tak mě zas od září čeká Finsko tentokrát na dva roky!
Pěkné jaro přeju :)
