Tak už nám to tu začíná, podzim se odehrál asi tak ve dvou dnech, babí léto tu neexistuje, a já jsem včera poprvé použila rukavice...co že to začíná? Zima! No dobře, trochu přeháním, listí je ještě na stromech a teprve se začíná barvit do podzimních barev. A ještě pořád jezdím na kole. To je dobrý znamení. I když dneska mi už pěkně foukalo na uši. Taky jsem viděla jednu slečnu na kole v kulichu, takže už vím, jaký další zimní doplněk budu hledat v útrobách naší skříně dál. Vlněné ponožky na doma už používám zhruba týden!
Vedro mi bylo ale včera taky. Navštěvuji teď pravidelně Unisport, téměř dokonalé zařízení patřící k helsinské univerzitě. Já jsem to téměř dokonale stihla a koupila jsem si půl roční sportovní kartičku za 60 eur den před tím, než mi vypršel statut studenta z helsinské univerzity. Pokud bych chtěla, tak můžu za toho půl roku chodit každý den na jedno cvičení, takže to by pak jedna hodina vyšla asi na pět korun. A jsem pořád ve Finsku, kde je strašlivě draho! Takže se to teď snažím využívat a včera jsem málem vypustila duši na hodině Functional training. Paní trenérka byla nějaká hyperaktivní a z nás jen lilo.
Taky je zajímavý vůbec styl školního tělocviku ve Finsku. Z Brna si pamatuji šatny s železnými mřížemi, odporné sprchy, kam by nikdo nevlezl a cvičence a cvičenky ve vytahaných trikách s nápisem 4.B Maturanti... Ve Finsku vypadá školní tělocvik jak u nás nejdražší fitness centrum. Všichni jsou oblečení do zářivých tílek poslední sportovní módy a paní předcvičovatelky vypadají tak namakaně a svěže, jako by vyskočily z nějaké reklamy. Taky se tu lidi moc neflákaj, tak já taky zatínám zuby. Když jsem si to zaplatila, tak jim to tam nenechám!
Nakonec tu hodinu člověk nějak přetrpí a pak se jde do sauny. Ano, slyšeli jste dobře. Sauna po školním tělocviku. Pěkné, čisté sprchy a hlavně teda ta sauna! A tam je taky to vedro. A tam se občas zrodí i nějaká ta myšlenka.
Pletené ponožky od Simovy babičky: jedna z nejlepších věcí na světě :)
Víkendový report by mohl být z místního blešáku a o kultuře second handů. O tý práci ještě někdy příště.
Vedro mi bylo ale včera taky. Navštěvuji teď pravidelně Unisport, téměř dokonalé zařízení patřící k helsinské univerzitě. Já jsem to téměř dokonale stihla a koupila jsem si půl roční sportovní kartičku za 60 eur den před tím, než mi vypršel statut studenta z helsinské univerzity. Pokud bych chtěla, tak můžu za toho půl roku chodit každý den na jedno cvičení, takže to by pak jedna hodina vyšla asi na pět korun. A jsem pořád ve Finsku, kde je strašlivě draho! Takže se to teď snažím využívat a včera jsem málem vypustila duši na hodině Functional training. Paní trenérka byla nějaká hyperaktivní a z nás jen lilo.
Taky je zajímavý vůbec styl školního tělocviku ve Finsku. Z Brna si pamatuji šatny s železnými mřížemi, odporné sprchy, kam by nikdo nevlezl a cvičence a cvičenky ve vytahaných trikách s nápisem 4.B Maturanti... Ve Finsku vypadá školní tělocvik jak u nás nejdražší fitness centrum. Všichni jsou oblečení do zářivých tílek poslední sportovní módy a paní předcvičovatelky vypadají tak namakaně a svěže, jako by vyskočily z nějaké reklamy. Taky se tu lidi moc neflákaj, tak já taky zatínám zuby. Když jsem si to zaplatila, tak jim to tam nenechám!
Nakonec tu hodinu člověk nějak přetrpí a pak se jde do sauny. Ano, slyšeli jste dobře. Sauna po školním tělocviku. Pěkné, čisté sprchy a hlavně teda ta sauna! A tam je taky to vedro. A tam se občas zrodí i nějaká ta myšlenka.
Pletené ponožky od Simovy babičky: jedna z nejlepších věcí na světě :)
Víkendový report by mohl být z místního blešáku a o kultuře second handů. O tý práci ještě někdy příště.