České stopy ve Finsku

V mém prvním článku se zaměřím na české věci ve Finsku. Je jich tu poměrně hodně a některé praští do očí hned po příjezdu do centra na letiště, jako třeba tahle hospoda – Vltava. Některé naopak překvapí zcela nečekaně. Těžko říct, které mě baví víc, ale dneska ty očividnější.

Krteček, finsky myyrä je dost populární, ve všech knihkupectvích je k dostání ve finštině i švédštině a ve všech hračkářstvích je k dostání v plyšové formě. Výrobky jako hrnky a přívěšky taky nesmí chybět v dobře zásobeném obchodě! Nejzajímavější pro mě bylo vidět poprvé obřího krtka na finském vlaku. Není těžké uhodnout, že krtek znamená vagon pro rodiny s dětmi. Uvnitř dětského vagonu nechybí hračky (neměla jsem šanci prozkoumat, jestli hračky s krtčí tematikou), skluzavka, malé kino a jiné atrakce. Jednou nás tam automat na lístky posadil (ve Finsku se do vlaku vždy kupují místenky) a bylo to tam celkem hlučné.

Milan Kundera, finsky Milan Kundera. Jeho knihy jsou k vidění v běžné finské domácí i veřejné knihovně. Tuhle Simo četl knížku od Kundery s  tajemným názvem Kiireettömyys a pořád se smál a ptal se, jestli jsem to už četla, že je to fakt dobrý a já na to, co jestli jsem četla...v originále La lenteur. V češtině to, pokud vím, nevyšlo. Kundera je do finštiny hodně překládaný, ale Finové o Kunderově francouzském životě vědí pramálo.

Pivo, finsky olut. České pivo je ve Finsku známé a hodně oblíbené. Nejznámější značka je asi Kozel. V obchodě k dostání půllitrová plechovka za 3 eura, v hospodě točený tak za 5-8 eur, záleží na tom kde.  Zajímavé je, že Finové ho znají spíš pod názvem „Velko“ podle Velkopopvický. Nesnažte se Fina naučit vyslovit slovo velkopopovický. Velko se jim naopak vyslovuje moc dobře. Zní to skoro finsky. Další oblíbená piva jsou Plzeň, Krušovice nebo Holba, v Lídlu je k dostání Litovel. Zrovna v sobotu jsem měla v Kalliu (čtvrť, kde bydlíme) točené pivo Zubr. Ani nevím, jestli jsem někdy Zubra v Česku měla. Ve Finsku prostě české pivo jede. A ještě jedna zajímavost o pivu v Helsinkách: Koukala jsem na nápojový lístek restaurace Vltava (na první fotce) v centru Helsinek, půl litru točené Holby vyjde na 8,7 eur...víc než dvě stovky. No nekup to!

Poslední věc, kterou bych zmínila, je tenhle pytlík bramborových knedlíků v prášku. Je to stopa, která vede do naší kuchyně a příběh knedlíku je zajímavý, neb dřív patřil Pavlíně, která knedlík obdržela v balíčku poštou z ČR od rodičů, když tu byla loni na Erasmu. No, a protože jsme se celý rok nemohly odhodlat k té české vepřo-knedlo-zelo párty, a protože se přiblížil den, kdy Pavlína odjížděla z Finska, tak se knedlík dostal k nám do kuchyně. Od té doby leží ve spodním šuplíku. Simo se občas zeptá, kdy že mu udělám ten knedlík, ale mně se do toho zas tak moc nechce, protože se mi nějak nezdá, že bramborový knedlík obsahuje jen 15 procent sušeného bramborového prášku a zbytek je mouka a éčka. No uvidíme, jak to s ním dopadne. Máme tu ty pytlíky rovnou dva!

Tímto Vás vítám na mém novém blogu o Finsku s českým náhledem a možná i nadhledem. Tento blog vznikl a bude vznikat díky úkolu Sebastiana Weckmana z práce, který mi řekl, že si musím založit blog a podávat Čechům informace o Finsku, a až budou moje informace jedinečné a mnohačetné, tak si za svoje informační služby nechat platit. Ha! Tack Sebbe för inspiration och motivation, jag har inlett min egen blog nu!