Cas predvanocni

Predem se omlouvam, bude to bez diakritiky, jsem bez sveho pocitace, ktery je v Helsinkach a ja jsem v Imatre. Nebudu se moc rozepisovat. Zhruba takhle travim tyden pred Vanoci:

Minule pondeli jsme byli v Tallinnu. Je to z Helsinek trajektem coby kamenem dohodil a Finove jezdi do Tallinnu zasadne kvuli alkoholu. Tallinn si zaslouzi vlastni clanek, ktery ale asi bude az po Vanocich. Jednu fotku vsak prikladam:

 Ve stredu jsme posbirali sily, vyzvedli na poste posledni darky a dorazila Liisi ze Skotska.

Ve ctvrtek jsme se vsichni vlakem odebrali do Imatry, kde bydli Simovi rodice a kde se jiz tradicne setkavame na Vanoce. Jsem rada, ze to letos vyslo tak pekne, ze si tu muzeme uzit cely tyden jidla, odpocinku a dobre nalady. Bohuzel je teplo a snih temer roztal. O zabavu se vsak staraji predevsim kocouri Oliver a Elmeri, kteri jsou ...... pauza...prave mi prisel na klin Oliver, sedl si na klavesnici notebooku a zacal prist. To asi kocky delaj casto co?

Taky se tu hodne vari a ji a pripravuji ruzne speciality na Vanoce. Dneska se pekla 6ti kilova sunka a nakladali herinci. A vcera jsem se taky vratila ke svemu oblibenemu peceni housek.

Taky se snazime chodit ven, ale z celeho tydne bylo takovehle nebe videt jednou. A ze to clovek musi naplanovat, kdyz je svetlo od pul desate do tri.

jedno skoro jarni odpoledne

Zdravim vsechny, preji prijemne a klidne Vanoce a ja zas napisu treba o tom, co jsme jedli. Pac to stoji za to!

Zimní chataření

Tak jsme se z podzimu rychle přehoupli do zimy a ve čtrtek jsme se vydali směrem k Imatře a ještě o 50 kilometrů severněji do Puumaly. Simovi rodiče nevlastní chalupu, ale mají oblíbené místo, kde si chatku aspoň jednou do roka pronajímají. Tenhle víkend byl prodloužený, protože v pátek se slavil den nezávislosti, takže jsme byli na chatu pozváni i my. Po dlouhém podzimu v Helsinkách a v knihách, to byla vítaná změna prostředí. Navíc zrovna ve čtvrtek začalo vydatně sněžit, což mě potěšilo, protože sníh je fajn a osvětluje tmu.

A co se tak dělá v zimě na finské chatě? Nic asi tak úplně převratně inovativního, my jsme byli každý den na procházce zasněženou krajinou, mezi tím jsme jedli lososa pečeného na venkovním ohni (rozhodně nejlepší jídlo víkendu!), no a jak už to tak ve Finsku bývá, nesmí chybět pořádně vyhřátá sauna. Skok do jezera po sauně jsem vynechala, procházka po sněhu mě zchladila dostatečně. A navíc jezero pomalu zamrzá (ale chodit se po něm ještě taky nedá).

Zajímavá je taky tradice na den nezávislosti (6. prosince), kdy finský prezident pozve do svého sídla finské celebrity, elitu, známe i neznámé sportovce, zpěváky, politiky, no prostě spoustu "důležitých" lidí, se kterými si podává ruku. Vše je živě přenášeno v TV a na tuhle promenádu se kouká asi tak polovina celého Finska. Hlavně jde o to, v jakých šatech kdo letos přišel a s kým přišel. Pak je raut, koncert a tanec. Letos se to však konalo v Tampere, což je netradiční, ale důvod je ten, že prezidentský palác v Helsinkách je v rekonstrukci.Na finské chatě nechyběla televize, takže i my jsme se na kus dívali, ale pak jsme radši šli do sauny.

Nevýhoda zimního chataření je zaručeně délka dne, která je zkrátka nedostačující. Světlo je od 9 do 3 odpoledne. Po třetí se začne rychle stmívat a v půl čtvrté je tma jak v pytli. V ten okamžik se člověk musí začít věnovat pletení, vaření, čtení a relaxaci. Dá se to vydržet :-)

Laura s náma tentokrát nebyla, ale vyslala za sebe svoje kočky Olivera a Elmeriho. 

Hodně energie do nového týdne přeji!

Tma

Dostala mě, dneska. Až do dneška jsem si říkala, že to s tou tmou letos nění tak hrozný. Dneska se vše změnilo - je to hrozný! Budík dneska zvonil v 8, škola až od 12ti, ale zato zítra ve dvě zkouška...první písemná! Takže musim vstát a číst. Od 8mi do 10ti musim mít rozsvícené všechna světla, abych něco viděla. Ve dvanáct jdu do školy a v půl třetí už jsem zase doma (vynechávám finštinu, abych mohla číst). Najím se a zalezu si do postele, aby mi bylo u toho čtení teplo. Najednou se probudím a je tma a já vyděšená z toho, že je deset a že jsem tudíž prospala ten drahocený čas, který jsem si udělala vynecháním hodiny finštiny. Kouknu na hodiny a ono je čtvrt na pět. Úleva! Ale tím pádem jsem spala jen půl hodiny a tudíž pořád únava! Vařím hektolitry zeleného čaje, obleču si nejteplejší svetr a čtu. Zátra zkouška ve dvě odpoledne...doufám, že jí nezaspím.