Po dlouhé době si začínám připadat zase trochu jak v Brně. Totiž školy je o poznání méně. S tím, jak se blíží konec školního roku, se také dají úkoly spočítat na prstech jedné ruky, a tak je čas trochu i na jiné aktivity. Vydali jsme se totiž (opět se školou) do divadla a to hned dvakrát. Jsem ráda, že švédsky mluvící Finové jsou tak kulturní. Hodně chodí hlavně do divadel, což znamená, že švédských divadel je po Helsinkách hned několik. To největší a nejdůležitější je Svenska Teater, které svojí polohou skoro předčí finské národní divadlo.
My jsme ale byli minulý týden v divadle Viirus, které mi pro změnu připomnělo divadlo od damu Disk, takže jsem zavzpomínala na svoje gymnaziální léta a nechala se ohromit naprosto dokonalou choreografií a scénografií divadla Viirus, což je taková helsinská alternativa. Dneska jsme byli na takzvaném Spex (od slova spectacle), což je koncept ze Švédska a je to studentské komické divadlo, ale dost profesionálně působící. Zvláštností je tradice, že si publikum může přinést svoje bublinky (skumpa) a popíjet při hře. Další věc, co se smí, je přerušovat hru tím, že člověk volá na herce různé pokyny. Například se dá zařvat "omstart", což znamená začít znovu a většinou se to řve, když se souboru povede něco opravdu vtipného, na řadu pak přichází improvizace.
Žít kulturně je opravdu fajn, zvlášť když člověk tu kulturu navíc studuje. A navíc jsem dneska do divadla jela na kole a ujela 15 kilometrů a zase jsem si začala uvědomovat, jak jsou v Helsinkách super cyklistické stezky. Ale o tom zas příště. Pěkný zbytek víkendu!
My jsme ale byli minulý týden v divadle Viirus, které mi pro změnu připomnělo divadlo od damu Disk, takže jsem zavzpomínala na svoje gymnaziální léta a nechala se ohromit naprosto dokonalou choreografií a scénografií divadla Viirus, což je taková helsinská alternativa. Dneska jsme byli na takzvaném Spex (od slova spectacle), což je koncept ze Švédska a je to studentské komické divadlo, ale dost profesionálně působící. Zvláštností je tradice, že si publikum může přinést svoje bublinky (skumpa) a popíjet při hře. Další věc, co se smí, je přerušovat hru tím, že člověk volá na herce různé pokyny. Například se dá zařvat "omstart", což znamená začít znovu a většinou se to řve, když se souboru povede něco opravdu vtipného, na řadu pak přichází improvizace.
Žít kulturně je opravdu fajn, zvlášť když člověk tu kulturu navíc studuje. A navíc jsem dneska do divadla jela na kole a ujela 15 kilometrů a zase jsem si začala uvědomovat, jak jsou v Helsinkách super cyklistické stezky. Ale o tom zas příště. Pěkný zbytek víkendu!
Žádné komentáře:
Okomentovat