Tak jsme dneska měli v práci veselo. Organizovali jsme pro asi 15 klientů z Luckanu exkurzi do čokoládovny Fazer. Na začátku chaos a panika, že místo 15iti lidí příjde 30, protože někdo místo jednoho papíru na přihlašování, zařídil dva papíry. Po chvilkové panice se nás stejně sešlo jen 12, takže pohoda. Trochu nechápu, proč se tolik lidí přihlásilo, a pak se ani neomluvilo.
Vydali jsme se do Vantaa, kde továrna na čokoládu je. Hned se nás ujala paní průvodkyně, rozdala nám Angry birds lízátka, a zavedla nás do sálu, kde se sedělo na jakýchsi lentilkových křeslech. A začala prezentace o firmě, panu Fazerovi, o tom, jak je to firma skvělá, jak zachraňuje svět, jak kupuje kakaové boby z nejlepších plantáží, jak se stará o tom, aby na plantážích nepracovaly děti a jak skoro každý kakaový bob projde rukou nějakého odborníka. Taky jsme se dozvěděli, jak se mají zaměstnanci dobře a jak můžou chodit sportovat a jakou mají krásnou jídelnu. Fajn, ale ukažte nám už tu výrobní linku a nechte nás ochutnat tekutou čokoládu!
Další část prohlídky se odehrála v tomto tunelu, kde byly různé nástěnné tabule, plastové kakaové boby, plakáty a vysvětlivky, jak se ta čokoláda vyrábí. Mimo to tam taky byla místnost, která se věnuje pouze chlebu, protože Fazer mimo čokoládu vyrábí spoustu druhů chleba. Chleba jsme mohli i ochutnat a taky jsme se poučili, jak je žitný a celozrný chleba zdravý. Ráda bych už viděla tu výrobní linku...
Na konci tunelu jsme přišli k velkým nádobám s Fazer čokoládovýma tyčinkama, bonbónama a dostali jsme rozkaz: "Eat how much you can but nothing can be taken out". No tak jsme tedy každý pár kousků ochutnali a těšili jsme se na tu prohlídku....
A co se nestalo, paní nám začala děkovat, že jsme přišli a odvedla nás do obchodu, kde nám ukázala zbytek produktů, které jsme nedostali na ochutnání, ale které si rozhodně máme koupit. Pak jsme ještě dostali dárkovou tašku celkem slušného obsahu viz foto. Samozřejmě až po tom obchodě...aby si každý něco koupil. Paní průvodkyně nám popřála pěkný den a tím to skončilo. Bylo to ok, hezky to tam vonělo. Ale neviděli jsme vlastně vůbec nic z tý továrny. Jen nám zaplácli pusy čokoládou a poslali nás domů. I když to asi je k pochopení, mají tam těch skupin tak asi 4 za hodinu. A asi se jim to i vyplatí, všechno vám dají ochutnat a pak vás pošlou do S-marketu a K-marketu koupit si jejich chleba a čokoládu. Exkurze jsou totiž kupodivu zadarmo a obsah dárkové tašky byste v obchodě koupili skoro za 10 euro.
Toť byla čokoládovna. Daleko od snu z knížky Karlík a továrna na čokoládu. Blízko k dobré reklamě. Za týden jedu do Petrohradu, pokud všechno dopadne jak má, takže bude raport odtamtud.
Vydali jsme se do Vantaa, kde továrna na čokoládu je. Hned se nás ujala paní průvodkyně, rozdala nám Angry birds lízátka, a zavedla nás do sálu, kde se sedělo na jakýchsi lentilkových křeslech. A začala prezentace o firmě, panu Fazerovi, o tom, jak je to firma skvělá, jak zachraňuje svět, jak kupuje kakaové boby z nejlepších plantáží, jak se stará o tom, aby na plantážích nepracovaly děti a jak skoro každý kakaový bob projde rukou nějakého odborníka. Taky jsme se dozvěděli, jak se mají zaměstnanci dobře a jak můžou chodit sportovat a jakou mají krásnou jídelnu. Fajn, ale ukažte nám už tu výrobní linku a nechte nás ochutnat tekutou čokoládu!
Další část prohlídky se odehrála v tomto tunelu, kde byly různé nástěnné tabule, plastové kakaové boby, plakáty a vysvětlivky, jak se ta čokoláda vyrábí. Mimo to tam taky byla místnost, která se věnuje pouze chlebu, protože Fazer mimo čokoládu vyrábí spoustu druhů chleba. Chleba jsme mohli i ochutnat a taky jsme se poučili, jak je žitný a celozrný chleba zdravý. Ráda bych už viděla tu výrobní linku...
Na konci tunelu jsme přišli k velkým nádobám s Fazer čokoládovýma tyčinkama, bonbónama a dostali jsme rozkaz: "Eat how much you can but nothing can be taken out". No tak jsme tedy každý pár kousků ochutnali a těšili jsme se na tu prohlídku....
A co se nestalo, paní nám začala děkovat, že jsme přišli a odvedla nás do obchodu, kde nám ukázala zbytek produktů, které jsme nedostali na ochutnání, ale které si rozhodně máme koupit. Pak jsme ještě dostali dárkovou tašku celkem slušného obsahu viz foto. Samozřejmě až po tom obchodě...aby si každý něco koupil. Paní průvodkyně nám popřála pěkný den a tím to skončilo. Bylo to ok, hezky to tam vonělo. Ale neviděli jsme vlastně vůbec nic z tý továrny. Jen nám zaplácli pusy čokoládou a poslali nás domů. I když to asi je k pochopení, mají tam těch skupin tak asi 4 za hodinu. A asi se jim to i vyplatí, všechno vám dají ochutnat a pak vás pošlou do S-marketu a K-marketu koupit si jejich chleba a čokoládu. Exkurze jsou totiž kupodivu zadarmo a obsah dárkové tašky byste v obchodě koupili skoro za 10 euro.
Toť byla čokoládovna. Daleko od snu z knížky Karlík a továrna na čokoládu. Blízko k dobré reklamě. Za týden jedu do Petrohradu, pokud všechno dopadne jak má, takže bude raport odtamtud.
PS: ale musím uznat, že ta jejich čokoláda není vůbec špatná ;)
haha, tak tohle byl rozhodně zatím nejvtipnější post, co jsem tu četl. Jako, že ze samotné výroby rozhodně neuvidíte ani BOB mě bylo jasné hned při anotaci článku. Byl jsem totiž na Exkurzi ve Valliu... Pro mě docela zajímavá přednáška, ovšem skoro by stačilo to dát na youtube, že...
OdpovědětVymazatNo, ale ta ochutnávka? Kolik si zvládla tabulek?? já bych se asi neudržel a začal bych futrovat... heh.
Já jsem si totiž myslela, že nám dají třeba na ochutnání nějaké nepovedené kousky nebo tak, jenže to byly normálně originál zabalené tyčinky, co se prodávají v obchodě. Takže nic extra zajímavého. Zvládla jsem asi tři bonbony a dvě malé tyčinky.
VymazatVe valliu jste toho asi taky moc neviděli co?