Po několika měsících šedi, sněhu a bíla opravdu nádherný den, modrá obloha a slunce mělo sílu, tak nějaká naděje na to jaro tu snad je. Předpověď na příští 4 dny je prakticky pořád slunečno, tak uvidíme, co se z toho vyklube.
Pár fotek z víkendu:
stará loď v přístavu
Vegemesta a jejich výborný vegetariánský burger
Procházka po moři
Koupila jsem si nordické hole :)
Dům u moře
Našli jsme Simův test z češtiny z Erasmu na Famu :)
O víkendu jsem se vydala na malý výlet do norské "metropole" Osla. Navštívit mojí kamarádku Terku, se kterou se známe asi od pěti let, a se kterou nás pojí zvláštní touha po severu (i když jak jsme se shodly, tak od té doby, co obě na severu bydlíme, tak nás ten obdiv trochu přešel :). No ale byl to samozřejmě parádní výlet. Oslo působí i proti Helsinkám jako malé místo. Trochu mi to tam připomínalo víc atmosféru Islandu než Finska. Všichni Norové samozřejmě jezdí na běžkách a trasy jsou i ve městě, takže v každé tramvaji vidíte alespoň jednoho Nora s běžkami a rovnou v oblečení na běžky. Běžná aktivita po práci - když si člověk nemůže jít pořádně zaběhat ven. A jedna věc mě velice příjemně překvapila - psaná norština je skoro stejná, jak švédština, takže když jsem přiletěla, zjistila jsem, že po hodině v Norsku toho rozumím víc než po dvou letech ve Finsku. Paráda :)
Ceny jsou v Norsku opravdu astronomické. Měla jsem nejspíš nejdražší pivo v životě - za 10 euro, možná i trochu víc. Ale poprvé v životě jsem se taky vracela odněkud do Finska s pocitem, že je tu trochu levněji :) Co jsme třeba s Terkou nepochopily, proč dvě cibule stály v přepočtu asi 50 korun. Pro představu - čísla v obchodech jsou stejná jako v Čechách, problém nastává tehdy, když si člověk potřebuje cenu převést do korun českých - krát tři a půl. Tak si to představte! Nutno říct, že norský plat je běžné víc než tři a půl platu českého a tak se není čemu divit, že se Norové mají jak prase v žitě. Jak říkala Terka, narodit se v Norsku je fakt výhra! Např. studenti dostávají studentskou podporu 7000 NOKů za měsíc (krát tři a půl na české).
No ale dost už o penězích. Oslo centrum vypadá asi takhle. Malé, pěkné, a národní galerie měla v neděli vstup zadarmo, tak jsem toho po česku využila a vyfotila jsem si Výkřik od Muncha.
Oslo - Aker Brygge vypadá asi takhle. Je to čtvrť luxusních bytů, která je stále ve výstavbě, ale už tam i lidi bydlí. Některé byty mají naprosto luxusní výhled na Oslo fjord. Fjord jsem bohužel nevyfotila, neb byl celé tři dny dokonale schován v mlze a někdy nebylo vidět ani na špičku nosu. O důvod víc se do Norska vrátit v příznivější roční období.
S Terkou a John Erikem to byl parádní víkend. Mimo jiné jsme řešili svatbu, bydlení na severu, staré známé a nové známé, no prostě setkání po letech (měsících). Taky jsme objevili krásnou naprosto skandinávskou kavárnu, kde to vonělo dřevem a čerstvým chlebem.
Díky moc mým hostitelům a snad zase brzo zopakujeme. Fotky jsou z Terky mobilu, mého mobilu a mého starého foťáčku, který už na ty mobily ani moc nemá. Jo a ještě propagace Terky blogu z Osla zde: http://terezainoslo.blogspot.no/
Tenhle svátek teda moc neprožívám, tady ve Finsku se to jmenuje ystävänpäivä, což znamená den přátel. Aby se náhodou někdo necítil mimo, když s nikým nechodí. No jen tak bych o tom nepsala, ale předevčírem se v Luckanu objevila reportérka z Hufvudstatsbladet - největší švédsky psané noviny ve Finsku, že hledají cizince pro mini reportáž, tak jsem jim byla předhozena a výsledek je zde v tištěné podobě a pak pod tím na videu. To video je podle mě strašný, hlavně ta hudba!!! Říkám si, že jestli i ostatní jejich novináři pracují takhle, no nevím no. Měli by mě tam asi vzít na letní brigádu :-)
Tak jo, jdu balit a spát a zítra v 6 ráno na letiště. Oslooo!
Jestli jsem to ještě nezmiňovala, tak tu už 4 dny v kuse sněží...kde se ten sníh pořád bere? No jo, žádná novinka, začalo to v prosinci, ale říkala jsem si, že dnešní pohled z okna stojí zato zveřejnit. Kouknu z okna a připadám si jak ve vyšívané dečce. Dneska jsem koukala z okna, co nejvíc to šlo :)
Crazy winter weekend in Helsinki, from Thursday to Sunday - nonstop heavy snowing. And Šárka and Niklas came to visit us here from Lund (probably the most warm city in Sweden). It was fun to show them here, celebrate the Chinese New Year by eating some Chinese food at Kamppi, celebrate our meeting by eating lots of Finnish food with lots of Finnish butter, visiting Ondra and having his great beetroot salad...ok, now it looks that we ate a lot. Which is really true! It was great :)
Seeing old friends which are anyway living in some of the Nordic countries is great. Next weekend, I'm flying to Oslo :)
Konečně pátek, konečně odpočinek. Včerejší noc se nedá počítat jako noc. V jednu přijela česko-švédská návštěva z Malmö, tak jsme trochu oslavili, že se vidíme po tak dlouhé době. Simo vyrážel ve 4 ráno na letiště, takže nemělo cenu jít spát dřív než ve 4, a já jsem v 8 vyrazila do práce na schůzku (návštěva spala do 12ti :)
Pohoštění v podobě delikates okurek z Veselí nad Lužnicí mi přišlo adekvátní. Akorát mi moc nechutnají, jsou moc sladké, ale snaha S-marketu se cení. Teď by mohli třeba začít dovážet syrečky, to by bylo fajn!
Já jsem na oplátku dostala kilo Daimu - severská karamelová klasika. A po tomhle týdnu si kilo Daimu rozhodně zasloužím...poslala jsem přihlášky na letní práce ve Finsku, byla jsem se podívat na univerzitě na mém potenciálním novém magisterském oboru, zorganizovala jsem lyžování a Swedish Language Café a hlavně se mi podařilo něco, v co jsem už tady v Helsinkách nedoufala...totiž jak jsem si tuhle stěžovala, že si nemůžu dovolit tady tancovat, tak den nato jsem na Gruponu (finský slevomat) našla poukázku na 10 vstupů do tanečního studia v centru Helsinek za 30 €!!! Takže od středy každý týden contemporary. Yessss :) Pro moje taneční kolegy a kolegyně, doporučuju blog mojí kamarádky a učitelky Katji-Marii, ke které už jsem chodila loni...no a od středy zase budu: http://kattimeu.wordpress.com/
Mám napilno,
v posledních dnech a vlastně týdnech prostě každý den něco. Poslední dobou
nechodím ani cvičit, zato chodím bruslit. Skvělá zimní náhražka běhu nebo
poskakování v tělocvičně na aerobikovou hudbu. Ledovou plochu máme totiž
hned za rohem, brusle jsem si po Vánocích přivezla a počasí bylo
v posledních týdnech více než bruslení nakloněné. Pro bruslení mám taky
osobní slabost, už asi tak od pěti let sleduju každý rok mistrovství Evropy a
světa v krasobruslení, moje největší platonická láska byl Stephane Lambiel.
Možná taky tajně Plushenko, ale ten mě pak zradil, když jsem si asi
v patnácti za nehorázný peníze koupila lístek na Art on Ice, kde měl
vystupovat, ale nakonec nevystoupil kvůli nějaký smlouvě. Prostě přišel, na
pódiu se omluvil, že to není jeho chyba, ale že bruslit nemůže a zmizel.
Zdravím tímto Terku, která tam se mnou byla. Pamatuju si ten probrečený večer a
nevrácenou tisícovku!
brusle nedočkavě čekají u dveří :)
No a teď si konečně užívám
svoje chvilky ledové slávy, za poslední týden jsem byla bruslit třikrát. Totiž
– na venkovním brusláku v Kalliu je v průměru tak 10-20 lidí a
plocha je asi dvakrát větší než normální stadion. Navíc je to venku na čerstvém
vzduchu a vstup pro studenta je 1,5€. Co víc si přát? Takže se teď rapidně
zlepšuju a doma koukám na youtube videa „how to do back crossovers on ice“ a
ono to jde! Naučila jsem se to asi za tři hodiny. Ještě mi toho tedy zbývá dost
a nějaký ten trénink s někým, kdo to fakt umí, by mi neuškodil, ale je to
stejně super. Navíc mi to vzdáleně připomíná tanec, kterému se tu z finančních důvodů věnovat bohužel nemůžu. Pohybově dost jinde, ale ten pocit, že mi nohy
lehce kloužou po ledě, se s tancem docela srovnat dá.
že by tanec na ledě?
Navíc mám teď spřízněné
duše v podobě Simových nových secondhand bruslí a pár zapálených kamarádů.
Včera byla na ledu obzvlášť legrace, protože celý večer chumelilo ostošest, na
ledu leželo asi 5 cm prašanu, ale kupodivu to nevadilo, dopady byly aspoň
trochu měkčí.
Dneska večer jdu běžkovat
se začátečníkama z FIKA projektu, tak to bude asi taky zábavný.
Mějte se fajn a užívejte
si zimy, když to jaro ještě ne a ne přijít!
takhle to vypadá, když zrovna nezuří sněhová bouře
Zase neděle, ten týden utekl jak voda. V práci mě to teď konečně baví, připadám si vytížená, každý den mám nějakou akci, schůzku, něco napsat, udělat plakát, vyplnit, tabulky, pošta, prostě fajn. Zítra například máme Swedish Language Café, což znamená švédsky mluvící večer pro ty, co se chtějí procvičit jen tak v nenásilné formě u kafe se skořicovým šnekem. V úterý jdu na seminář o vyučování ve školách s mezinárodními studenty. Uvidíme, co to bude, jsem tam vyslaná jako náhrada, a doufám, že tam nebudu muset moc nic říkat, ale docela mě to zajímá. A ve středu máme kurz běžkování pro začátečníky. A tak se to teď nese každý týden, pořád něco. Takže to tím pádem hrozně utíká a já za dva měsíce končím a vracím se do Čech...teda vidím to tak maximálně na dva měsíce, ale na tom se teď intenzivně pracuje.
Minulý týden začalo pršet, po dvou měsících mrazů a sněhu je najednou všude mokro, šedivo a tmavo. Dost sněhu odtálo, ale zas je teda o dost příjemnější teplota. Tak jsem zalovila ve svých fotkách a našla jsem tyhle fotky z loňské zimy. Navíc jsem si říkala, že jsem sem ještě nikdy nedala fotku nějaké té helsinské pamětihodnosti. Tak tedy zde to je - Tuomiokirkko z 19. století. S ruským carem Alexandrem II v popředí. Na dalších fotkách je helsinský zamrzlý přístav, letos jsem tam v zimě ještě nebyla, ale myslím, že to tam bude vypadat dost podobně. Zamrzlé moře je v Helsinkách každý rok a nabízí spoustu venkovních aktivit. Přes zamrzlé moře se dá chodit, zkracovat si cestu do centra. Finové také na zamrzlém moři rybaří, bruslí nebo běžkují. A i když teď byly asi dva dny lehce nad nulou, led je po dvou měsících tuhých mrazů spolehlivý.
No a ještě se musím zmínit o chlebovém úspěchu ze včera. Našla jsem tenhle článek od pana Cuketky http://www.cuketka.cz/?p=788 a inspirovalo mě to k tvoření a pečení...mimo pana cuketku jsem ještě okoukala pár youtube pečících videí a pustila jsem se do toho. Místo půlky bílé mouky jsem použila mouku celozrnou, příště se hodlám pustit i do špaldové a semínek. Je to fakt jednoduché, protože těsto je pořád hrozně tekuté a bublinkaté a tím pádem se nedá (a ani se to nemá) hníst. A pak se to upeče v uzavřené zapékací míse. Doba kynutí přes noc je na pátek/sobotu/neděli ideální a mít o víkendu čerstvý, domácí chleba se super kůrkou...no prostě jsem nadšená :)
