O víkendu jsme byli opět na návštěvě u rodiny v Imatře. Zase to bylo fajn, podzim je zrovna v plné kráse, dokonce bylo teplo tak, že jsem byla běhat v tričku...no dobře, vyběhla s větrovkou a pak jsem si jí musela celou dobu nějak uvazovat a držet a otravovat se s ní, že jsem se na to pak vykašlala, vzala si jí zpátky na sebe a bylo mi vedro. Vedro v říjnu ve Finsku - to jde :-) Akorát teda dneska je zase 8 stupňů a zataženo. Na podzim se řeší počasí, pořád a všichni všude komentují, jak se ochladilo a jak ještě jeden pěkný poslední den a jestli už vytáhnout zimní kabát.
Moje oblíbené podzimní (z velké části gastronomické) aktivity ve Finsku:
Houby - tentokrát prý bylo hodně praváků, my jsme dostali už připravenou skleničku s usušenýma. Voní!
Zavařování - Simova máma Arja je super, protože i když je ve Finsku náročný něco velkýho vypěstovat, ona se fakt strašně snaží a ještě jí to baví, a jde jí to! Tentokrát měla hodně rajčat, ještě na konci září sklízela poslední zelené, které vevnitř došly do červena, ale už byly trochu unavené a tak jsme v pátek zavařovaly "paholaisen hillo" = dábelský džem. Jsou v tom rajčata, papriky, chilli papričky, česnek a tak, samý dobrý věci. Taková salsa omáčka. Co je na finském zavařování taky fajn, že se toho nemusí dělat 1000 skleniček, i kvůli 5ti se to vyplatí a člověk se s tím nemusí patlat tři dny v kuse a za rok zjistit, že toho bylo moc a že se to zas nestihlo sníst.
Suolakurkku neboli slané okurky se nakládají v srpnu, teprve v říjnu jsou ale správně odležené a vylouhované. Chuťově jsou to spíš kvašáky než nakládačky. Na chleba se sýrem s nima!
Jablka - hodně jich tu letos bylo, máme doma mošt z vlastních jablek. A o víkendu byl koláč a maso v jablečné omáčce.
Barvy
A na závěr jedno rodinné foto, na zahrádce u babičky, sbíráme jeřebiny.
Moje oblíbené podzimní (z velké části gastronomické) aktivity ve Finsku:
Houby - tentokrát prý bylo hodně praváků, my jsme dostali už připravenou skleničku s usušenýma. Voní!
Zavařování - Simova máma Arja je super, protože i když je ve Finsku náročný něco velkýho vypěstovat, ona se fakt strašně snaží a ještě jí to baví, a jde jí to! Tentokrát měla hodně rajčat, ještě na konci září sklízela poslední zelené, které vevnitř došly do červena, ale už byly trochu unavené a tak jsme v pátek zavařovaly "paholaisen hillo" = dábelský džem. Jsou v tom rajčata, papriky, chilli papričky, česnek a tak, samý dobrý věci. Taková salsa omáčka. Co je na finském zavařování taky fajn, že se toho nemusí dělat 1000 skleniček, i kvůli 5ti se to vyplatí a člověk se s tím nemusí patlat tři dny v kuse a za rok zjistit, že toho bylo moc a že se to zas nestihlo sníst.
Suolakurkku neboli slané okurky se nakládají v srpnu, teprve v říjnu jsou ale správně odležené a vylouhované. Chuťově jsou to spíš kvašáky než nakládačky. Na chleba se sýrem s nima!
Jablka - hodně jich tu letos bylo, máme doma mošt z vlastních jablek. A o víkendu byl koláč a maso v jablečné omáčce.
Barvy
A na závěr jedno rodinné foto, na zahrádce u babičky, sbíráme jeřebiny.
ta poslední fotka je rozkošná :) jejich obličejíky mají typický finský nádech :))
OdpovědětVymazatMoc Ti přeji úspěchy ve studiu, naprosto obdivuji tvou vůli to dotáhnout do konce! Závidím! A ještě více závidím (bez záště) pobyt ve Finsku. Již přes deset let je to taková má vysněná země pro život. Skandinávie je krásná jak svou přírodou, tak atmosférou.
Mnoho hezkých chvil přeji!!
Díky za komentář :-) musím říct, že i vysněné země mají své mouchy, ale je to tu fajn, to jo. Měj se krásně!
Vymazat