pátek 30. května 2014

Mise "byt" pokračuje


Tak tohle je prosím dům, do kterého jsme se měli prvního července stěhovat. Nakonec z toho nic nebude, protože tentokrát vyhrálo srdce nad rozumem. Rozum říkal jasně, že byt je velký a levný. Srdce říkalo pryč odsud. Za poslední dva dny (nabídku jsme dostali ve středu a vzít to bylo potřeba do pondělí) jsme se rozhodli nejméně desetkrát, že to vezmeme, snažili jsme se sami sebe přesvědčit, že to nebude tak hrozné. Do toho na mě všichni finští a švédskofinští kamarádi apelovali, že Kontula je na jejich seznamu helsinských čtvrtí na totálně posledním místě. Po včerejším probrečeném večeru (brečela jsem naštěstí jen já ;) jsme dneska ráno napsali, že ten byt nebereme. Teď nastává to, čemu se ve švédštině říká paniksökning (hektické hledání). Ale jak Simo říká "everything will eventually work out"...a ono to tak vždycky nakonec je. Takže hurá do toho, cesta za pěkným bydlením pokračuje!


čtvrtek 29. května 2014

Těžké rozhodování

Přesně za měsíc nám končí smlouva v našem mini bytečku v Kalliu. Situace s bydlením je v Helsinkách dost blbá. Je víc možností: studentské bydlení, státní byty a nebo soukromý trh. Studentské byty mají hned několik výhod mezi které patří hlavně cena a velikost. Nevýhodou je poloha některých z nich. U státního bytu je to podobné, ale ještě se k tomu musí přidat nevýhoda v několikaměsíčních pořadnících. Soukromý trh - ceny jsou opravdu dost astronomické a navíc na každý byt, který se objeví na internetu, je většinou několik desítek zájemců.

My jsme včera dostali nabídku od Hoasu (organizace, co se stará o studentské ubytování) na byt v Kontule. Má svoje výhody, je víc jak dvakrát větší než naše garsonka, má balkón a nájem je nachlup stejný, jako platíme teď. Takže dobrý.

Jenže jsme si strašně zvykli, Kallio je prostě Kallio, je to do centra 15 minut na kole, půl hodiny pěšky. Je tu spoustu pěkných míst okolo, příroda a žije to tu. Jsou tu prostě ideální podmínky k pohodlnému životu. Teď máme dvě možnosti - vzít levnou a dalekou Kumpulu a nebo začít stresovat a hledat další byt v blízkosti, který bude dvakrát tak dražší a dvakrát menší.

Nakonec to asi dopadne, že vezmeme byt v Kumpule a budeme se snažit o přesun v rámci Hoasu do jiné lokace. Uvidíme. Dneska se tam jdeme podívat, do bytu nás nikdo nepustí, ale alespoň otestujeme, jak je to vlastně opravdu s tou dálkou.


pondělí 26. května 2014

Moře

Zrovna jsme se dneska s Martinou bavily, že už nás ta finská příroda zas tak moc nedojímá. Když nad tím tak ale přemýšlím, tak i když je to tu trochu na stejný brdo, tak to má něco do sebe. To je totiž tak, když si člověk po práci sedne na kolo a za 20 minut se plácne na vyhřáté kameny pláže u Munkkiniemi. Voda šumí, tráva šustí a opalovací krém voní létem...Každý další teplý letní den mě dojímá :-)




neděle 25. května 2014

Léto ve Finsku vol 2.

Nechci se opakovat ani vytahovat, ale asi udělám obojí, protože v úterý se má ochladit a tak pak bude zase pokoj. Nicméně tenhle víkend byl ve finských novinách označen jako "super-weekend".

My jsme v pátek zahájili českým piknikem:




V sobotu jsem byla ve škole na brigádě, kde jsme připravovali pytle na pěstování zeleniny. Nejdřív jsem z toho byla celá nervózní, protože jsem tam nikoho neznala a nikdo se moc nesnažil mluvit jinak než finsky. Nakonec to bylo samozřejmě super, mluvila jsem finsky a tři hodiny s lopatou přehazovala hlínu, což jsem brala jako sobotní trénink. Z výsledku mám radost už teď a těším se, až tam zítra nasadím ty špenáty a rukoly. Ta slečna s kolečkem je mimochodem moje sousedka v pytli (bohužel jsem totiž dostala pouze půlku). Pytel mám za 5 euro pronajatý na celé léto. Navíc je sranda, že je to opravdu pod okny tříd, kde jsem celý školní rok proseděla na hodinách.



Odpoledne jsem se přesunula do Kaisaniemi puisto (=park), kde celý víkend probíhal festival World village festival, další ze zdarma festivalů v centru města. Bylo tam ale nějak příliš narváno a tak jsme s Martinou a Perttem jeli na kolech na pouliční festival v Kumpule, což je opravdu malebná čtvrť. Na poslední fotce je venkovní blešák. Včera byl totiž mimo jiné den, kdy si každý může otevřít na jeden den svůj vlastní blešák. Je to něco obdobného jako restaurant day. O cleaning day či siivouspäivä si můžete přečíst zde.




Pak jsme se vecpali na hokej do jedné narvané hospody a radši jsme se s Martinou moc neporjevovaly, když nám Finové dali gól.


Poslední fotky jsou ze dneška. Takhle to prostě vypadá v létě v Helsinkách. Zvlášť když člověk bydlí v jednopokojovém bytě, kde je asi tak 35 stupňů, vyplatí se investovat do kvalitní piknikové deky a udělat si z parku svůj letní obývák. Bohužel se má ochladit, ale snad se zas léto vrátí!





neděle 18. května 2014

Nejteplejší víkend za posledních 9 měsíců.

Všichni, co přežili finskou zimu, 3 měsíce tmy a 9 měsíců chmurného počasí, si zaslouží taky nějaký ten teplý den. Sledování předpovědi počasí na 10 dní dopředu je moje oblíbená zábava. Horší je, když to až do teď pořád ukazovalo samé sedmičky a desítky a občas i pětky. Ale i tady se to konečně zlomilo:



K tomu krásnému počasí se přidalo několik pouličních festivalů a ravintola päivä, což je den, kdy si každý může otevřít svojí restauraci/stánek s jídlem na jeden den kdekoliv ve městě. Je to skvělý koncept, člověk může ochutnat různé nové věci a podpořit nadšence, kteří se účastní.

My jsme včerejší krásné ráno zahájili hledáním opalovacího krému (protože tady má sluníčko fakt sílu), pak jsme zjistili, že nezbytně potřebujeme novou piknikovou deku a při vybírání deky jsme ještě sehnali nové sluneční brýle. Prostě příprava na léto :-)


Víkend se nesl ve stylu jednoho velkého pikniku. Celé Helsinky se probudily ze zimního spánku a lidi vyrazili ven. Naštěstí je tu opravdu kam jít a kde se plácnout na trávu. Pak ještě plechovka cideru či jiného osvěžení a je to!

s Martinou v Roihuvuori

V Helsinkách se za poslední týden taky končeně pořádně zazelenalo a zabarvilo:




jak nám ladí deka s ubrousky :)
Aby toho nebylo málo, tak jsme se dneska, v neděli v šest večer s Kate rozhodly, že půjdeme plavat. Jenže náš oblíbený bazén Yrjönkadun uimahalli na léto zavírá. Naštěstí jsem vygůglila, že právě otevřel helsinský plavecký venkovní bazén v areálu olympijského stadionu. Tak jsme to zkusily, protože počasí na to fakt bylo. A paráda. Vstup symbolických 1,9 eura pro studenta, 50ti metrový vyhřívaný venkovní bazén, dvě sauny. Krásné okolí. Navíc já mám ráda areál olympijského stadionu. Letní olympijské hry se tu konaly v roce 1952. Moc jiných olympijských stadionů jsem v životě neviděla, ale ten helsinský působí tak nějak roztomilým dojmem. Žádná monstróznost dnešních olympijských stadiónů a pěkná čistá finská architektura. Fajn je, že atletický i plavecký stadion jsou dodnes denně v provozu.

fotky bazénu jsou od Kate



čtvrtek 15. května 2014

Semestr oficiálně ukončen

A je to za mnou, první školní rok na helsinské univerzitě úspěšně ukončen. Výsledné skóre je 82 kreditů. Mám radost, protože si myslím, že to stálo za to...a doufám, že se to jednou vyplatí. Co se mi na finské univerzitě taky líbí, že každý institut má vždy vánoční oslavu a jarní oslavu. Včera byla ta jarní a povedla se skvěle. Je super si dát skleničku (či dvě až tři) s profesory a spolužáky. Takový večer ten semestr tak pěkně ukončí a uzavře.

Tady je fotka mixu naší třídy a třídy rok před námi. Sedět na schodech Tuomiokirkko je další finská klasika. Když na ně svítí sluníčko, jsou pěkně vyhřáté.


neděle 11. května 2014

víkend s vousatou zpěvačkou

Týden zase uběhl jak voda a já jsem od úterý stihla zubařku a trhání osmičky, poslední hodinu školního roku, kde jsem dostala celkem pozitivní feedback na svojí zkoušku z historie, pak jsem taky koupila kilo mrkve, ze které jsem chtěla udělat krémovou mrkvovou polívku se zázvorem, ale nakonec se to celé zvrtlo a vznikl carrot cake. V pátek jsem pak byla na schůzce v muzeu, kde budu přes léto pracovat a pak jsem ještě stihla jednu mini-party v pátek a jednu velkopárty včera večer/v noci.

už se tu taky zelená a kvete, konečně!

A zase je tu neděle, která mě již tolik neděsí, když nemusím zítra celý den sedět na hodinách, ale bohužel mám ještě resty a eseje, které už by měly být brzo hotové a odeslané, abych měla pokoj.

Zato mě trochu děsí Conchita Wurst, která včera vyhrála Eurovision. Byla jsem totiž u Martiny večer na Eurovision-párty, což spočívalo ve sledování finále Eurovision song contest. Jak asi tušíte, takové mega produkce nejsou nic pro mě, všechno je to na velký efekt, ale hudba je dost hrozná. Navíc polovina "umělců" vypadá jak z plastelíny. Nicméně vítězka (či vítěž - to právě těžko říct) Conchita Wurst "zaujala" i mě svým neuvěřitelně divným vzezřením. No zajímavá zkušenost.


Ještě jeden důvod, proč jsem na tu Eurovision byla trochu zvědavá je, že moje spolužačka pracuje v rádiu jako redaktorka a je expert právě na Eurovision. Bude o tom psát magisterku!!


úterý 6. května 2014

Domácí zkouška

Právě jsem odeslala zkoušku. Domácí zkouška spočívá v tom, že dostanete mailem ve 4 odpoledne 4 otázky, ze kterých si vyberete dvě a napíšete na ně esej. Máte na to 24 hodin. Já jsem byla docela zvědavá, protože je to takový trochu jiný způsob práce. Taky jsem byla zvědavá, jestli jsem schopná se za těch 24 hodin vyhnout mailu a facebooku - nejsem!

Celé jsem to zdokumentovala:

dneska v 8 ráno

koš, který jsem potkala, když jsem se v poledne zaběhla proběhnout
(chtěla jsem vyfotit, jak krásné to tu je, ale nemohla jsem se zastavit :)

Dneska 15:07 - celých 53 minut před deadlinem - odesláno!

Pak když jsem googlila naše dvě učitelky, kterým se ten výtvor musí odeslat, tak jsem zjistila, že jedna z nich píše blog, který se mi zalíbil. Odkaz zde.

A dobrá zpráva nakonec - už nesněží :-)



neděle 4. května 2014

Už ne!!!

Dneska velmi krátký příspěvek. Myslím, že tyhle dvě fotky mluví za všechno:

4. května, 13:00, Tokoinranta, teplota 12°c, polojasno, bezvětří:


4. května, 15:25, Läntinen papinkatu (pohled od nás z okna), teplota 4°c, zataženo, déšť, sníh, kroupy, vichr:


sobota 3. května 2014

Vappu, vappen, první máj

Minulý týden mi došlo, že jsem ještě za svoje tři finské roky ani jednou nebyla ve Finsku na Vappu - tedy poslední duben a první květen. Letos to vyšlo tak, že jsme byli doma v Helsinkách a já jsem postupně zjistila, že vlastně o téhle tradici nic moc nevím.


Společensky finsky uznávaný protokol je, že 30. dubna je party a prvního května se jde do parku, pije se šampaňský, jedí se koblihy a různé jiné pochutiny. Všichni mají na hlavách bílé námořnické čapky, které jsou tradičním doplňkem maturantů ve Finsku. Staří, mladí, všichni jí včera měli na hlavě. Je to totiž svátek studentů. A ačkoliv bylo počasí pod psa, vappu je vappu a piknik se na druhého května odložit nedá.
metrilaku = metr dlouhý bonbón
Základ je jít do obchodu brzo, protože se všude zavírá již 30.4. v 6 večer. Na prvního máje vše striktně zavřeno. Nemoct jít nakupovat, je občas dobrá věc. Bylo fajn se procházet nákupními ulicemi, které nebyly plné kvůli obchodům, nýbrž kvůli svátku. A tradiční piknik v parku se mi taky líbil. To, že si Finové nedělali nic z totálně aprílového počasí, bylo taky fajn. Dokonce byla v parku převozná sauna a chlazení kde jinde než v moři:




Vedle slavících lidí jsme narazili i na menší demonstraci proti kapitalistům:


Na závěr naší prvomájové procházky jsme potkali Tarju Halonen (bývalá finská prezidentka) a pak jsme narazili na asi jedinou rozkvetlou jabloň v celých Helsinkách :-)

čtvrtek 1. května 2014

Kodaň

O víkendu jsme byli se školou na exkurzi v Kodani v rámci předmětu Kulturforskning - en demonstrationskurs. Do češtiny bych to volně přeložila jako Zkoumání kultury v praktických ukázkách. Celý kurz probíhal tak, že jsme byli místo v učebně venku na místech, na která se třeba tak často v rámci školní výuky nechodí - byli jsme na hřbitově, procházeli se Helsinkami, hledali sochy, o kterých nikdo nic neví a koukali se na domy známé i neznámé z různých úhlů pohledu, zevnitř i zvenku. Zajímavý kurz, který má jako třešničku na dortu exkurzi. Původně se mělo jet do Stockholmu, ale nakonec jsme jeli do Kodaně. Jako ještě větší třešničku na dortu musím zmínit, že univerzita nám to celé platila, což ani tady ve Finsku není běžná praxe.


Vyšlo nám nádherné počasí, všechno kvetlo a když nekvetlo, tak zářilo svěže zeleně, člověk by si přál mít jednu z těch lodí na nějakém tom kanále. Zajímavé je, že jak možná my v Česku občas házíme všechny seveřany tak trochu do jednoho pytle, tak na to tady pozor. Finové v Kodani vypadají jak když přijedou Češi do Kodaně s přístupem, že všechno je o trochu lepší, lidi se víc usmívají, stromy jsou zelenější, akorát je tu hrozně draho. Mě to bavilo sledovat, že i Finové obdivují Dánsko jako tak trochu o dost lepší místo než Finsko. 

Exkurze byla samozřejmě skvělá i tím, že jsme měli dva učitele, historiky, průvodce, kteří nám naplánovali zajímavý a vyčerpávající mix míst, muzeí a v neposlední řadě dvě večere v restauraci. A teď už jen pár fotek.
















To byla naše Kodaň, teď mi zbývá o ní napsat pět stránek a nebo vytvořit nějaký vizuální cestovní deník. Asi využiju toho, že máme jednou za rok možnost místo psaní lepit, stříhat a vytvářet a udělám nějakou koláž. 

Dneska je prvního máje a tady ve Finsku je to den studentstva, pije se sekt, jedí se koblihy a taky jiné zajímavosti. Jdeme teď na procházku a jsem zvědavá, na co narazíme, dám pak vědět. Je to totiž poprvé, co jsem na prvního května ve Finsku.