Drsní vikingové

Včera jsem se v poledne vydala běhat na svůj obvyklý okruh kolem dvou zálivů Töölönlahti a Tokoinranta. Hned na začátku však vidím lidi v žlutých vestách, zaterasení a pásky. Ptám se, jestli můžu pokračovat po své trase, můžu. Můžu, ale na "mé"trase zrovna probíhá závod Tough Viking. Což jak později doma vygůglím, je závod na 12 km s 15ti překážkami. Běžím v protisměru závodníkům, kteří jsou mokří, od bahna, od sena, zmožení, smějící se, no prostě nevypadají jako úplně běžní běžci. Jak tak pokračuji, narážím na ty jejich stanoviště. Na jednou místě se musejí plazit pod ostnatými dráty v hlíně, jinde se brodí na břehu moře, pak musí vylézt na skateboardovou rampu a nejhorší se mi zdá průběh visícími dráty s elektrickým napětím. Běžím, a skoro si připadám jako kdybych taky závodila, akorát mám tu výhodu, že jsem suchá a netrpím tolik. Závodníci jsou ale v dobré náladě (a taky všichni vypadají v dobré fyzické kondici). Občas se na někoho usměju, zamávám, zatleskám. Je to fajn, hudba, kterou jsem měla ve sluchátkách, mi tentokrát spíš vadila, nechala jsem se motivovat okolními běžci a fungovalo to skvěle. 7 km jak nic. Už se těším, za dva týdny běžím já svůj první závod na 10 km!

Večer jsme strávili v příjemné společnosti přátel v Konale u Martiny, s česnekovou pomazánkou a špenátovým štrúdlem.

after sauna selfie

Krásnou neděli přeju!