neděle 21. září 2014

Moje první desítka - Espoo rantakymppi

Tak a je to za mnou, dneska jsme s Martinou běžely náš první běžecký závod na 10 km. Bylo to jak jinak parádní. Navíc mám recept na to, jak se motivovat k pravidelné aktivitě v létě. V červnu si zaplatit záříjový běh. V mém případě jsem investovala 36 eur a to už je důvod ke snažení. Funguje to!

Ani nevím odkud začít. Dneska jsem se vzbudila a docela jsem se začala těšít, nemohla jsem se moc na nic soustředit, tak jsem uklízela a luxovala (moje klasická prokrastinační aktivita se ukázala jako funkční i dnes). Závod začínal ve dvě v Otaniemi, což je od nás docela daleko, takže už v půl jedné jsem vyrazila na metro na Kamppi, kde jsem přesedla na autobus do Otaniemi. V autobuse už se dala krájet předzávodní atmosféra, vezl samé běžce.

pohoda před startem

Na místě jsem se setkala s Martinou a Perttem, protáhly jsme si nohy, potkaly Martininy spoulžáky, pomalu se zařadily do houfu a za chvíli bylo odstartováno. Na to, že jsme ve Finsku, byly cestičky překvapivě úzké a hlavně na začátku jsme se docela mačkali. První 4 kilometry uběhly jak nic, dobré bylo, že počet lidí nedovolil "přepálit" tempo hned na začátku. Další 3 kilometry byly parádní, houf se roztrhal a já jsem kupodivu spíš lidi předbíhala než naopak, takže se mi běželo krásně. Nutno říct, že Otaniemi je celé u moře, takže někdy jsem i zahlídla krásné okolí. Jinak jsem se moc okolo nedívala, oproti mým tréninkům jsem přece jen běžela rychleji a soustředila jsem se na sebe a na ostatní běžce. Po sedmém kilometru jsem začala být mírně udýchaná a trochu jsem už nemohla, ale u cedule s osmým jsem už slyšela zvuky stadionu, což pomohlo. Na devátým jsem si říkala, že posledních 6 minut a najednou jsem vbíhala na venkovní stadion v Otaniemi, posledních 200 metrů na tartanu, pokus o zrychlení na posledních 20ti metrech a cíl.

šťastné po doběhu

Doběhla jsem asi 20 vteřin za Martinou, v čase 1:03:15 . Jsem spokojená a šťastná, byla to super akce. Taková akorát velikostí, dohromady 1337 běžců. Dostali jsme pěkné tričko i docela fajn tašky se sponzorskými dárky a po doběhu rozinky, slané okurky, banány a iontový nápoj. Užila jsem si to se vším všudy a těším se na nějakou další akci!

Po závodu jsem ještě jela k Martině domů, která byla připravená a už včera upekla perfektní špenátové lasagne. Daly jsme saunu, dva cidery a pěkně jsme to celé probraly do detailů.

Na závěr pár fotek. Fotil Martinin přítel Perttu.








3 komentáře:

  1. Krásná trasa i počasí blahopřeju a s číslem 6444 tě mám na pozadí počítače.gr.

    OdpovědětVymazat
  2. Blahoželám, na prvý závod máš skvelý čas, naviac to prostredie muselo byť úžasné. Ja som svojich prvých 10 km zabehla za hrozných 1:25, ale je pravda, že nikdy predtým som nebehala a "trénovať" som začala dva týždne predtým. O rok neskôr som si čas zlepšila o 19 minút.
    Vo Fínsku by som strašne moc chcela zabehnúť svoj prvý maratón.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :-) jo, bylo to super, i když jsem si to okolo zas tak moc neužila. Já jsem docela trénovala, před pl rokem jsem nebyla schopná v kuse uběhnout 3 km.
      Brácha běžel letos Helsinki City Maraton - svůj první, bylo to super, skvělá atmosféra, doporučuju!

      Vymazat