Tak a je to za mnou, dneska jsme s Martinou běžely náš první běžecký závod na 10 km. Bylo to jak jinak parádní. Navíc mám recept na to, jak se motivovat k pravidelné aktivitě v létě. V červnu si zaplatit záříjový běh. V mém případě jsem investovala 36 eur a to už je důvod ke snažení. Funguje to!
Ani nevím odkud začít. Dneska jsem se vzbudila a docela jsem se začala těšít, nemohla jsem se moc na nic soustředit, tak jsem uklízela a luxovala (moje klasická prokrastinační aktivita se ukázala jako funkční i dnes). Závod začínal ve dvě v Otaniemi, což je od nás docela daleko, takže už v půl jedné jsem vyrazila na metro na Kamppi, kde jsem přesedla na autobus do Otaniemi. V autobuse už se dala krájet předzávodní atmosféra, vezl samé běžce.
Na místě jsem se setkala s Martinou a Perttem, protáhly jsme si nohy, potkaly Martininy spoulžáky, pomalu se zařadily do houfu a za chvíli bylo odstartováno. Na to, že jsme ve Finsku, byly cestičky překvapivě úzké a hlavně na začátku jsme se docela mačkali. První 4 kilometry uběhly jak nic, dobré bylo, že počet lidí nedovolil "přepálit" tempo hned na začátku. Další 3 kilometry byly parádní, houf se roztrhal a já jsem kupodivu spíš lidi předbíhala než naopak, takže se mi běželo krásně. Nutno říct, že Otaniemi je celé u moře, takže někdy jsem i zahlídla krásné okolí. Jinak jsem se moc okolo nedívala, oproti mým tréninkům jsem přece jen běžela rychleji a soustředila jsem se na sebe a na ostatní běžce. Po sedmém kilometru jsem začala být mírně udýchaná a trochu jsem už nemohla, ale u cedule s osmým jsem už slyšela zvuky stadionu, což pomohlo. Na devátým jsem si říkala, že posledních 6 minut a najednou jsem vbíhala na venkovní stadion v Otaniemi, posledních 200 metrů na tartanu, pokus o zrychlení na posledních 20ti metrech a cíl.
Doběhla jsem asi 20 vteřin za Martinou, v čase 1:03:15 . Jsem spokojená a šťastná, byla to super akce. Taková akorát velikostí, dohromady 1337 běžců. Dostali jsme pěkné tričko i docela fajn tašky se sponzorskými dárky a po doběhu rozinky, slané okurky, banány a iontový nápoj. Užila jsem si to se vším všudy a těším se na nějakou další akci!
Po závodu jsem ještě jela k Martině domů, která byla připravená a už včera upekla perfektní špenátové lasagne. Daly jsme saunu, dva cidery a pěkně jsme to celé probraly do detailů.
Na závěr pár fotek. Fotil Martinin přítel Perttu.
Ani nevím odkud začít. Dneska jsem se vzbudila a docela jsem se začala těšít, nemohla jsem se moc na nic soustředit, tak jsem uklízela a luxovala (moje klasická prokrastinační aktivita se ukázala jako funkční i dnes). Závod začínal ve dvě v Otaniemi, což je od nás docela daleko, takže už v půl jedné jsem vyrazila na metro na Kamppi, kde jsem přesedla na autobus do Otaniemi. V autobuse už se dala krájet předzávodní atmosféra, vezl samé běžce.
pohoda před startem |
Na místě jsem se setkala s Martinou a Perttem, protáhly jsme si nohy, potkaly Martininy spoulžáky, pomalu se zařadily do houfu a za chvíli bylo odstartováno. Na to, že jsme ve Finsku, byly cestičky překvapivě úzké a hlavně na začátku jsme se docela mačkali. První 4 kilometry uběhly jak nic, dobré bylo, že počet lidí nedovolil "přepálit" tempo hned na začátku. Další 3 kilometry byly parádní, houf se roztrhal a já jsem kupodivu spíš lidi předbíhala než naopak, takže se mi běželo krásně. Nutno říct, že Otaniemi je celé u moře, takže někdy jsem i zahlídla krásné okolí. Jinak jsem se moc okolo nedívala, oproti mým tréninkům jsem přece jen běžela rychleji a soustředila jsem se na sebe a na ostatní běžce. Po sedmém kilometru jsem začala být mírně udýchaná a trochu jsem už nemohla, ale u cedule s osmým jsem už slyšela zvuky stadionu, což pomohlo. Na devátým jsem si říkala, že posledních 6 minut a najednou jsem vbíhala na venkovní stadion v Otaniemi, posledních 200 metrů na tartanu, pokus o zrychlení na posledních 20ti metrech a cíl.
šťastné po doběhu |
Doběhla jsem asi 20 vteřin za Martinou, v čase 1:03:15 . Jsem spokojená a šťastná, byla to super akce. Taková akorát velikostí, dohromady 1337 běžců. Dostali jsme pěkné tričko i docela fajn tašky se sponzorskými dárky a po doběhu rozinky, slané okurky, banány a iontový nápoj. Užila jsem si to se vším všudy a těším se na nějakou další akci!
Po závodu jsem ještě jela k Martině domů, která byla připravená a už včera upekla perfektní špenátové lasagne. Daly jsme saunu, dva cidery a pěkně jsme to celé probraly do detailů.
Na závěr pár fotek. Fotil Martinin přítel Perttu.
Krásná trasa i počasí blahopřeju a s číslem 6444 tě mám na pozadí počítače.gr.
OdpovědětVymazatBlahoželám, na prvý závod máš skvelý čas, naviac to prostredie muselo byť úžasné. Ja som svojich prvých 10 km zabehla za hrozných 1:25, ale je pravda, že nikdy predtým som nebehala a "trénovať" som začala dva týždne predtým. O rok neskôr som si čas zlepšila o 19 minút.
OdpovědětVymazatVo Fínsku by som strašne moc chcela zabehnúť svoj prvý maratón.
Díky :-) jo, bylo to super, i když jsem si to okolo zas tak moc neužila. Já jsem docela trénovala, před pl rokem jsem nebyla schopná v kuse uběhnout 3 km.
VymazatBrácha běžel letos Helsinki City Maraton - svůj první, bylo to super, skvělá atmosféra, doporučuju!